© dagjan -- jan puš 2006

 

Zápisky nalezené ve psí boudě

Kroky

 

Bál se ubližovat a proto ubližoval
Bál se prohrávat a proto prohrál
Bál se bloudit a proto zabloudil

Když se snažil slepit obraz z útržků činů a přání, které zůstaly otištěné ve vzpomínkách, vždycky tam něco zbývalo. Vždycky něco podstatného neudělal, důležitého nevyslovil. To je snad nejhlubší smutek, nejbolavější lítost.

zvuk kroků dopadajících na kámen
zvuk kroků života
zvuk kroků, co jsou tišší tím, čím jsou blíž
zvuk vlastních kroků
zvuk kroků co přichází i odchází

Pokoušel se klepat na ty dveře, bral za kliku, pokoušel se jimi projít tak, jako se prochází zdí, kterou si sami vytváříme. Rozkopl ty dveře, ale bál se volného prostoru za nimi.
Jen ve vzácných chvílích ty dveře prostě otevřel a vyšel. Ze své pevnosti i vězení zároveň.

se zvukem kroků
přichází radost a nebo to zabolí
v šelestu stromů ve větru
hledáme v rovinách údolí

údolí, kde můžem se skrýt
nebo horu, kde vítr přináší prostor a dálku
místo, kde budeme žít
místo, kde naleznem lásku

šeptají stromy
a hovoří potoky
jsem to já, jsme to my
slyším někoho kroky

 

 

 

Hlavní stránka