Co se dnem, který nekončí? A co s člověkem, který končí?
Zatímco u času a cest nás konečnost docela těší, u lidí je to horší
Tedy u naších

Zase neodpovídá, ačkoliv na ní mluvím. To je věc, která mi dokáže rozladit. Na druhou stranu, co se dá od ní jiného očekávat, když je mrtvá…A navíc dýl nežli pětadvacet let. Člověk si své mrtvé, které se mu nepodařilo pochovat tak, aby skutečně odešli, nosí s sebou. Lidé to dřív dobře tušili. Proto ti všichni "nemrtví". Ale já už s tebou v poslední době mluvit nemusím a zdá se, že ty mi již necháváš jít. Zdá se. Jen jestli to není proto, že víš, že se brzy sejdeme…?

Vzala jsi mi a ruku, a já zůstal stát
Já zůstal stát a ty jsi začala utíkat
Našel jsem cestu pod nápisem nehledat
a nový způsob, jak z dálky zavolat.

 

 

Hlavní stránka