V jeden krásný čas se na jednom krásném místě sešli dva. Následky v podobě básní však, žel, byly.

Viděno Petrem Honzejkem

Elegie o obšourné duši.

(věnováno Puši)

Dcera podtatranských bonzů
zabraná do chytání bronzu
přehlédla snadno
Puše.
Honzu.

Vilný Jan v kleči tiše močí
však vzápětí ostří jeho oči:
To nespatřily!
Ni v Burgasu --
Ni v Soči!

On sám už svádí vnitřní boj
jak postrčit zpět časostroj
a mužné síly
opět
čerpat zdroj.

A právě tak ho spatřila
červeň jí v lících
zhasila --
bezmocnou hrůzou
zavyla.

Však on už k děvě hovoří
i šišky se v kleči
topoří
zlehka se chvěje
podloží….

Však tím narušeno tantrické je Óm
když chvěním probudil se -- On.
Spící
tektonický zlom!
Ach -- ta tam byla noblesa
když v disbalanci toplessa
plácla sebou.
Do plesa.

Od těch dob teď značně suše
dolinou sténá
obšournická Duše.
Jana.
Puše.

Sonet o spasení lezců na Chatě pri Zelenom plese

Luzné to odlesky štítu Kozího
Hrdla opíjí lezců zalezlých
Však kopky brigádnic zlehka narezlých
Pyje jim formují do tvaru kopího

Provazy deště visící nad krajem
Rozehrávají marš cirhózy jater
Jíž propuknout brání jen ceny Tater
A bankovní debet v položce "za nájem"

Letargie houstne -- víš ty Pane náš
že perverzních tlaků a účetních krachů
zbaviti nás může pouze Mesiáš!

Však chatár pak radostně zavýskne: "Už!"
Ozvěnou -- novinou nese se dolinou
že komínem Webera proletěl Puš!

Viděno mnou

Chce sledovat žuly strukturu
a né růst DPH
proto na túru
razí dnes PH
opustil newsroom
i šumění svodek
zapomněl na Rum
fakt, ztratil mozek

Jitro pozlatilo vrcholky hor
vnitro oznámilo -- v těch horách je tvor
tvor jehož záměry -- fakt dicky hnus
perverzní jak dekadický logaritmus
je hlášen výskyt bejka -- chlípného Petra Honzejka
myslí jen na sex
piva pívá na ex
však vnitro samo dnes, zlatí horám vrcholky
na vrcholy s Honzejkem těšej se holky

Na srázech věže Belasé
umrlcův rubáš bělá se
když špatný štand hoch zrobí--
brzo budou nové hroby
rezavé skobě dá-li důvěru,
nepohlédne více na Věru
marně volat bude Zuzano
Žeano
Při životě ho zachová
snad už jen pí Žíhová

Foto - básníci na vrcholu, prostě dřepíme na vršku a čumíme.

Bohužel je i vidět, který z básníků je prostě výš, dál…a má chráněnou hlavu! (Jo! PH)

 

Hlavní stránka

Valid HTML 4.01 Transitional

Valid CSS!