Přeskočit navigaci   Domů   Minulé akce   Psaní a jiné   O nás a kontakty   

Tyfloturistický oddíl -- Za králem Ubuntu

Naše dobrodružství začalo pro vedoucí plánováním. Pokračovalo v pátek nakupováním a „vynáškami“. Tedy tím, že jsme s Aničkou vynesli mnoho kil jídla do domku na kopci Říháku v Radotíně.
Pak už pro naše malé a s nimi zpět a vzhůru do „hor“. Nejprve jsme se, po odpočinku a jídle, seznámili se sirem Daglesem, velkým psem. Potom s lesem, dozvěděli jsme se, co je to krmelec, naučili se poznávat některé stromy podle kůry a ukázali si stopovací umění psa.
Doma si vyslechli pověst o zlé čarodějnici a statečném králi, který čarodějnici porazil, ale sám by začarován -- zkameněl. S pomocí vedoucích se děti vydaly pro hudební nástroje a složily písničku pro dobrého ducha, který promluvil (děkujeme Tereze Staňkové za nahrávku) a prozradil, co je třeba pro osvobození krále udělat. Ještě trochu improvizované hudby a spát.
Ráno po snídani jsme vyrazili na dobrodružnou výpravu. Začarovaným lesem, kde děti musely chvíli vodit své vedoucí k místu, kde dostaly kouzelné zvonečky, jsme sestoupili do údolí k posvátnému stromu… Děti šly chvíli samy po bezpečné rovině, chvíli s pomocí vedoucích těžším terénem na horu Kančendžungu, kde byl zkamenělý král, kterého se nakonec podařilo osvobodit.
Při přípravě oběda se hodilo naučené kuchařské umění ze středečních schůzek. Pak jsme se učili připravovat dříví na topení a topit v kamnech a děti sepsaly zprávu pro očekávanou návštěvu dalšího z vedoucích -- Davida.
Večer byl opět hudební, ale bohužel jednomu z malých nebylo dobře, snad jen nějaká chřipka, ale raději jsme zavolali lékaře a dítě a jeden vedoucí odjeli do nemocnice na vyšetření.
Za pomoc je potřeba poděkovat Rudovi, který jezdil jako spojka mezi námi a Bulovkou.
V zmenšeném počtu jsme druhý den podnikli jen procházku, povídali si, zpívali, četli a jedli.
A pak domů.

Kronika z výletu Gramofonu (co napsaly děti na pichťáku)

Ráno jsme si vyčistili zuby, hledali jsme krále Ubuntu. Přešli jsme začarovaný les. V lese jsme dostali zvonečky, v lese byl duch a rozdal nám zvonečky. U dubu jsem si dali banán, pak jsme lezli na horu Kančendžungu. Matouš spadnul a pak se zvednul a šel dál. Tím projevil statečnost. Byl tam král Ubuntu, nemluvil, protože byl zkamenělý. Tak jsme ho vysvobodili za zvoneček.

Vstup na album fotek z výletu

Návštěvní kniha -- zde možno nechat vzkaz