Ántrééé

Děj se nezačíná v místě, ani na cestě. Děj nezačíná na palouku v lese, ani na nástupišti, dokonce ani na výstupišti vlaků, co odjíždí jen proto, aby jely zpět.
Děj začíná v chudé, leč chudé chaloupce, ztracené hluboko v lesích satelitních městeček a dys--kontů.
V chaloupce žije pes Dagles, jehož šedý vous, jakož i špatná výslovnost svědčí o tom, že jeho mládí již je pryč, odešel výkon a přišla moudrost, ukrytá v senilitě. Také Jan, jehož mastná srst a prořídlý chrup svědčí o tom, že lov perel ukrytých na dně oceánů již jej nebaví. Také paní Rž, jejíž přítomnost svědčí o tom, že tu je. Také Autsajd, jehož přítomnost svědčí o tom, že tu není.
Na každém stole sedí tučňák a láká do > /dev/null a křičí: rm -rf /.
Je letní den a Jan hledí z okna na stromy, co kdysi bývaly zelené a dnes jsou suché. Kolem jede stařeček na vozíku taženém koníkem a říká „Nechtěj dělat věci velké, dělej věci malé, podívej se kolem, že to tak jde. Nebudeš mít čas, proč si myslíš, že lidé buď pracují a nebo chtějí být stále baveni.“.
„Asi máš recht, Kadle, ale dnes nepopojedeme na vozíku pragmatismu.“ Odpovídá Autsajd. „Však, na straně druhé, pravdu díš, je nutno sepsat projekt na nákup potravin a využít lokomočních kompetencí; napsat esej -- šel jsem nakoupit a položit na stůl, aby paní Rž, až se vrátí od svého distribuování vědomostí, věděla, že jsem ten chleba šel fakt koupit.“ Znám však i jiných cest. I ty Kadle znáš.

Deruta, dekompenzace, sublimace, nebo snad extrakce smyšlené reality z myšlené entity a odlet do skutečné skutečnosti?

To je to, oč nakonec nejde.

Z místa, kde není Nic do místa kde Nic je

Vítr při pádu zpívá kolem uší, tak krásně
Stejně tak na vrcholech, není nutné padat
Ukrývali jsme se před deštěm a zimou, tiskli se k sobě, abychom se zahřáli
Pak jsme vyšli do deště za zimy, drželi se za ruce

Nevěděli jsme, kdo je ten kdo vede, a kdo ten, který je vedený
Vedl nás ale někdo jiný
Já věděl, kdo to je
Proto šel každý jinam, i když šli jsme spolu
Proto jsme zůstali spolu, i když jsme se rozešli
Ale jen já to věděl

Stáli jsme nazí na sněhu, kolem vzplály ohně

Ta noc už končí?
Není ti zima?
Nebude to bolet?
Vím že mi neodpovíš, ale ten hlas je krásný i když mlčíš
Čí je to hlas?

Projdeme spolu horou
Budeme se koupat se v potocích
a lítat na mracích

Smích a slzy

Smích a slzy

Slzy a smích

Našel jsem nic